LABORATOŘ
ZÁPIS Z DÍLNY: DAVID BOLECH

Iva pro nás připravila dílnu zaměřenou na výrobu rychlokostýmů. Chtěla si na nás vyzkoušet některé principy, které později uplatní při tvorbě workshopu pro děti ve věku 12 - 15 let.

Na začátku nám udělala krátký teoretický úvod na téma použití masek napříč různými kulturami a českým folklorem, pro bližší představu nám donesla i knihy s fotografiemi na prolistování. Zbytek výkladu měl sám vyplynout z praktické části, viz dále.

V místnosti R214 na nás čekaly různé materiály, přírodní i syntetické, např.: látky, listy, klacky, trubky, karton + drobné pomůcky jako nůžky, nitě, provázky a drátky. Rozdělili jsem se do dvojic a ve dvojicích potom na tzv. modely a asistenty. Potom jsme si ze skupiny lístečků vylosovali zadání. Lístečky byly vždy tematicky rozdělené na několik hromádek: zvířata, osoby, mytické postavy, přírodní jevy, vlastnosti. Každá dvojice tudíž zhotovila 5 kostýmů.

Na splnění každého zadání měla dvojice jen 5 minut. Model na sobě nechal kostým vyrábět, asistent ho aranžoval, koncept vymýšleli společně. Každý kategorie se završila krátkou "módní přehlídkou" v prostoru. Sledovali jsme při tom jak kostýmy mění naše chování, postoj, zvukové projevy. Vše se dělo velmi rychle a intuitivně.

Po krátké přestávce nám Iva dala poslední zadání: jeden ze zhotovených rychlokostýmů si máme vybrat a propracovat ho pečlivěji za 15 minut. Vznikly tak 3 propracovanější postavy, ke kterým měla Iva doplňující otázky typu: Jak by postava v takovém kostýmu bojovala? Jak by jedla? Jak by tancovala?
Zde jsem vybral z procesu tvorby několik zajímavých fotografií,
pod nimi naleznete postřehy z diskuze:
SHRNUTÍ A ZÁVĚR:
Část závěrečné diskuze se odvíjela od faktu, že Iva tento koncept plánuje praktikovat s dětmi bez divadelních zkušeností. Společně jsme tudíž hodnotili, které aspekty dílny jsou pro děti nejlépe srozumitelné a zábavné, zároveň jsme debatovali o tom, jak třeba upravit některá zadání. Iva si pro svou dílnu zvolila dobrou výchozí pozici a my tudíž věděli, jakým směrem diskuzi odvíjet.

Shodli jsme se, že nám vyhovoval pocit tvůrčího bezpečí bez nároků na perfektní výsledky. Když má člověk na splnění zadání pouze 5 minut, často vychází ze svého prvního nápadu, který rozvíjí bez toho, aby stihl zbytečně přemýšlet nad všemi detaily. Zároveň bylo zábavné pozorovat, jak opravdu i sebeminimalističtější kostýmy velmi proměňují lidské chování. Ocenili jsme i rozhodnutí, že mezi nabízenými materiály nebyly žádné ready-mades jako čepice, náramky, náhrdelníky a podobně - vše jsme museli vyrobit.

Celá dílna byla hodně nabitá, promyšlená, systematická a přesto nenáročná, klidná a povznášející.